There is no excerpt because this is a protected post.
Protected: Labyrint
Category: Drabble
Střepina / eine Scherbe
Zerstört. Zerbrochen. Genauso wie eine Scherbe, die einsam auf dem Boden liegt, die keine andere Zukunft vor sich hat, als wehzutun. Am meisten verletzt sie die Vögel, die kommen, um die Freiheit und Hoffnung in ihr Leben zu bringen. Sie weint, aber niemand kann sie hören, weil niemand erwartet, das sie Gefühle hat, das sie… Continue reading Střepina / eine Scherbe
Stůl
Je trochu na pováženou, že do složky tvorba přidávám neustále jen staré kousky. Ale je mi líto je vyhodit. Mám je uložené v koceptech a jinak než v podobě článku už asi nikdy světlo světa nespatří. Tohle je jedna slohovka, kterou jsme měli psát bez přípravy v hodině. Příběh čistě v dialozích. Myslím, že témata… Continue reading Stůl
Vojáci
Tohle drabble vzniklo už strašně dávno. Tak dávno, že si ani nepamatuji, jakým člověkem jsem tehdy byla. Snad obyčejnou zelenookou dívkou, která v lednových dnech minulého roku zpoza čerstvě ostříhaných vlasů pokukovala po bývalém spolužákovi, který hrál fotbal, červenaly se mu tváře a chtěl pracovat v armádě... Posledních dvacet pět slov jsem napsala dneska, na… Continue reading Vojáci
Ticho
Měla krásný hlas. Sametový, když šeptala. A já ho umlčel. Nepřál jsem si, aby se má klející slova vyplnila s takovou definitivností, byť jsem je v ten okamžik myslel vždycky vážně. Když si věčně frustrovaný cynik jako já nechá poplést hlavu mladinkou dívkou hýřící optimismem a nápady, nemůže to dopadnout dobře. Jeden se musí změnit. Anebo… Continue reading Ticho
Město
Kopec, vyjímající se za městem, ozářilo ranní slunce. Krajina se probouzela, hrála všemi barvami jara. Klouzavé podrážky mých bot stoupaly vzhůru, abych si odpočinul od světa. Kluk jako já, co žil celý život za hradbou vysokých paneláků, obklopen všudypřítomným hlukem lidského života, občas potřebuje vypadnout. Kecnul jsem si na lavičku a zadíval se směrem k… Continue reading Město
Vzpomínky
AutorUž hodnou chvíli přemýšlel o svém životě. Vzpomínky se začaly vynořovat, jakmile mu sestra donesla ranní poštu. Čekal na něj velký, do několika vrstev papíru schovaný balíček. Zavřel se ve svém pokoji, sedl na postel a rozbalil krabici. S gesty dědečka uvyklého na pomalost, šetrnost a vychutnávání činnosti prozkoumával obsah. Nejprve jeho prsty sevřely velké… Continue reading Vzpomínky
Pohled
Stála u rámu mé postele, v malých pětiprstých ručkách svírala červenou pastelku a upřeně zírala na bílý papír starého bloku, na němž se postupně rodil dětský výtvor. Tlačila hrot tužky na povrch papíru a s urputnou soustředěností dvouletého dítěte tvořila obrys vlastních myšlenek. Co se jí asi honí hlavou? Zpívá si při tom pisklavým, přesto… Continue reading Pohled
Turtlelike Blog 