Báseň na rozloučenou

Určena k přednesu, avšak nikdy nepřednesena. Pro O. (Napsáno v den, kdy jsme četli Wolkera, byli na únikovce a léčili horečky.) Procházka ve Stromovce se sestrou... a počínající jaro. Myslím, že ho všichni potřebujeme (už zase). Rudé růže, rty rozpraskanéWolkerovy verše v pražských uličkáchRaději snít, než vědět, co se staneNež nechat lásku chodit po špičkách… Continue reading Báseň na rozloučenou

Splněný sen, a co pak?

Včera jsem viděla na DVTV rozhovor se zajímavým klukem, jehož velkým snem bylo dostat se na Princeton a hodně makal, aby to taky dokázal. A spousta lidí mu v komentářích přála hodně štěstí a celé to bylo neskutečně inspirativní. Jen já jsem asi zůstala trochu zaražená, když řekl, že neví, co bude dělat dál, že… Continue reading Splněný sen, a co pak?