Určena k přednesu, avšak nikdy nepřednesena. Pro O. (Napsáno v den, kdy jsme četli Wolkera, byli na únikovce a léčili horečky.) Procházka ve Stromovce se sestrou... a počínající jaro. Myslím, že ho všichni potřebujeme (už zase). Rudé růže, rty rozpraskanéWolkerovy verše v pražských uličkáchRaději snít, než vědět, co se staneNež nechat lásku chodit po špičkách… Continue reading Báseň na rozloučenou
Category: Básničky
Bludička
O tom, jak mě svádí život a já přistupuji na jeho hru... A tak. 🙂
(Ne)konečno
Jak je dlouhé nekonečno? Pět let, nebo padesát?
Pod rouškou
O rouškách, ztrátách a skrytých pocitech.
Období
prázdný čas a plná hlava přemýšlení o štěstí každá další dobrá zpráva nic dobrého nevěstí holé stromy, hukot větru ozývá se za oknem vyhřátost se z tvého svetru nějak ztrácí každým dnem noci dlouhé, dny zdlouhavé počítám je na prstech příroda nás jarem klame ty máš starost, já mám vztek vychladlý čaj nechutná mi horký… Continue reading Období
Babylon
došla mi slova, zbytky sil inkoust se vylil na papír chybí mi verše, noc je tichá a múza cizí řečí vzdychá bilingvní sny mě často budí nevím, jak zeptat se, když nevím kudy zaplétám myšlenky do slov a vět copak chci bloudit přes celý svět? zlobím se na sebe - má je to vina… Continue reading Babylon
Básničky z Mekáče
Tak nějak jsem nabyla dojmu, že mé články moc nikoho nezajímají. Nevím, jestli jsem si představovala, že mé životní dobrodružství bude někdo napjatě sledovat, nebo jestli jsem doufala, že to bude dobrodružnější, než to nakonec je, nicméně cítím lehkou skepsi. Znáte to - doufáte, že si vaše fotky prohlédne rodina, že se vám třeba někdo… Continue reading Básničky z Mekáče
Srdcebol
rozbouřené city razí cestu skrze oceán od radosti do nesnází noříme se každý sám chutnají mi jarní vůně optimismus neokoral a přesto cit v lásky lůně zubu času neodolal první rok i druhé léto tonula jsem v modrookém pověz mi však, Nicoletto, co jej čeká dalším rokem jak široké vedou cesty jimiž… Continue reading Srdcebol
Co když?
Věnováno iluzi pro NiueNěkdy mám strach a ptám se sama sebeNěkdy mám strach vůbec na něco se ptátCo zbude ze snů, budou-li bez tebeCo zbude z přání, jež nebudeš si přátNěkdy se bojím, a tak hledám si skrýšNěkdy před strachem skrz slova utíkámCo je to život, po kterém netoužíšCo je to láska, když prožíváš ji… Continue reading Co když?
Haiku plná dobrodružství
Konec května a začátek června se pro mě nesly ve znamení neustálého dobrodružství a napětí. Rozhodně nemůžu říct, že bych se stihla na chvíli nudit. A teď jsem tady, je půlnoc z dvacátého na jednadvacátého června, ve vzduchu je cítit léto (ne, že by snad už pár týdnů nebylo) a můj úvodní text překypuje slovesem… Continue reading Haiku plná dobrodružství
Turtlelike Blog 