Přelom dubna a května byl... přelomový. Musela jsem změnit řadu svých plánů. Nejela jsem na setkání fóra mládeže, naštěstí jsem už mohla na Svět knihy. Bylo hezky i ošklivo, všechno kvetlo. Hodně jsem četla a fotila knížky. A také Bertíka, jak je vidět na fotkách. Je to taková směsice, řekla bych. Květen totiž byl různorodý.… Continue reading Rozkvetlá haiku
Category: Básničky
(dub)nová haiku
Ze zbytku březnových a většiny dubnových haiku mám dobrý pocit. Hlavně ale z fotek. Najednou je totiž velmi jednoduché, skoro stejně přirozené jako dýchání, chodit s foťákem na krku a zvěčňovat tu pomíjivou jarní krásu. Zlatý déšť, rozkvetlé stromy, pučící květiny, modré nebe, zelenou trávu. Všechno zpívá, voní a i když se mám jinak (možná… Continue reading (dub)nová haiku
Březen, za kamna vlezem
Na začátku března to vypadalo, že brzy přijde jaro. Únorové mrazy skončily, dny se začaly viditelně prodlužovat a tak. Ale ve skutečnosti zima teprve měla přijít. V dnešním haiku-foto článku uvidíte spoustu fotek s černobílým filtrem - nelekejte se. Jen se mi začalo líbit upravovat je tak, působí pak trochu jinak, než jak byly pořízené.… Continue reading Březen, za kamna vlezem
Únor všelijaký, haiku stejná
Měsíc uběhl jako voda a já tu mám zase haiku z každodenního života a s nimi jednatřicet fotek, pořízených často jen tak mimochodem. Musím se přiznat, že když jsem tento článek sestavovala, uvědomila jsem si, že některá haiku jsou si dost podobná. Respektive dvě o sněžení a vločkách. Což je paradox, protože když jsem je… Continue reading Únor všelijaký, haiku stejná
Led(n)ová haiku
Na začátku roku jsem si dala předsevzetí, že každý den napíšu jedno haiku a vyfotím jednu fotografii. Tyto dvě věci spolu nemusí vůbec souviset. Přemýšlela jsem, jestli mám jednotlivá haiku nebo fotky nějak komentovat, ale asi to ponechám tak, jak to je. Pokud by vás zajímalo pozadí fotky či sedmnácti slabik, stačí se zeptat, určitě vám… Continue reading Led(n)ová haiku
Cecílie
Dnes má svátek Cecílie. Svatá Cecílie byla patronkou hudebníků, slepců a básníků, což je mimo jiné důvod, proč jsem si její jméno vybrala, když jsem se nechávala v roce 2012 křtít. Možná si někteří pamatujete, že jsem tehdy ráda veršovala, hrátky se slovy a slabikami na rozličná témata vyplňovaly podstatnou část mého času. Dnes už… Continue reading Cecílie
Pokaždé
Aneb vypsat se je stejně nejlepší forma terapie... :)Pokaždé, když miodvětíš podrážděně,cítím se nanic.Pokaždé, když sezlobíš, tvá zloba pálíkaždou moji část.Pokaždé, když namě zvýšíš hlas, mé tělose rozechvěje.Pokaždé musímudržovat vzdálenost,když je ti pod psa.Ale pokaždé,když se mi chce plakat, vímjak moc mě máš rád.Protože dokudmáme tahle pokaždé,můžu spát klidně.A pokaždé, kdyžusínám vedle tebe,plní se mé… Continue reading Pokaždé
Jediná
jsem jediná a jedinečnátak proč se teď takhle necítím?až se zítra ráno probudímsnad dokážu být více vděčná. jsem jediná a jenom tvojeto nevadí, že se nedělíš však mám v sobě zmatek, to už víšjsem duše plná nepokojejsem hartusilka, věčně rýpua ty si s tím už nevíš radychceš přesvědčit mě, že mé vnadyse ukrývají v duši skrytu. moc mluvím,… Continue reading Jediná
Na cestě
Tahle básnička je hodně spontánní. Rozespalá a přesto bdělá mysl, celé Německo na dálnici před námi, nějak jsem se zabavit musela. Východy slunce jsou vždycky fajn. Sice se mi to místy moc nerýmuje, slabiky ani nepočítám, ale tak to přece nevadí. Důležité bylo, že jsem se vyjádřila, když jsem to potřebovala, ve středu brzy ráno.… Continue reading Na cestě
Evening Forgetfulness
Igneous autumn shines through the cityburns all the concerns I worry aboutis it just normal or is it a pity?I am walking through streets without any sound.Lost like a leaf fallen out from the treeI can\'t find my way back to realityscared of every colorful shadow I seeonce I was innocent, now I am guiltyThis… Continue reading Evening Forgetfulness