Ticho

 Měla krásný hlas. Sametový, když šeptala. A já ho umlčel. Nepřál jsem si, aby se má klející slova vyplnila s takovou definitivností, byť jsem je v ten okamžik myslel vždycky vážně. 

Když si věčně frustrovaný cynik jako já nechá poplést hlavu mladinkou dívkou hýřící optimismem a nápady, nemůže to dopadnout dobře. Jeden se musí změnit. Anebo z kola ven. Já neustupuji, ona se nepodřídila mému tichému, neozvučenému bytí. A tak zmizela z mého života, poskvrnila mou existenci svou čistotou a odešla, zanechala jen vzpomínku na svůj hlas, která prostupuje tím nezaplnitelným tichem, mou prázdnotou. 
Začínám si broukat, abych se nezbláznil.

(S)nová výzva
2.1.2016 – 2.1.2017
forma: drabble
téma: ticho
Bylo na čase něco napsat. A nápad na něco podobného se mi motal hlavou už hodně dlouho. Původně jsem nevěděla, jestli se mi podaří vecpat všechno, co potřebuju, do stovky slov, nebo jestli se tento úkol zvrtne v povídku v ich formě, kterou bych koneckonců měla v rámci výzvy také tak jako tak napsat. Doufám, že jsem na psaní v mužském rodě nic nezkazila, ostatně i z tohoto důvodu jsem se bála rozepsat se v povídce.
(S)mějte se.

5 thoughts on “Ticho”

  1. Vidím se v tom věčně frustrovaném cynikovi. A celé je to krásné. Víc k tomu snad říct neumím. (A teď jsem to přečetla asi počtvrté. :))

    Like

  2. Líbí se mi tohle drabblíčko. Zajímavý styl. Zajímavé slovní obraty. Celkově působí velmi originálně a přitom čtivě. Pět hvězdiček z pěti!

    Like

  3. Citace:\”Jeden se musí změnit. Anebo z kola ven. Já neustupuji, ona se nepodřídila mému tichému, neozvučenému bytí. A tak zmizela z mého života, poskvrnila mou existenci svou čistotou a odešla, zanechala jen vzpomínku na svůj hlas, která prostupuje tím nezaplnitelným tichem, mou prázdnotou.\”Tohle je perfektní.

    Like

Leave a comment